Ústí nad Orlicí je okresním městem v kraji Podorlicka v půvabném údolí na soutoku řek Tiché Orlice a Třebovky. Leží v nadmořské výšce 350 m, 150 km východně od Prahy. Dnes zde žije 14 200 obyvatel. Počátky města spadají do druhé poloviny 13. století.

Půdorysné uspořádání náměstí s přilehlými uličkami je jedinou památkou na vznik kolonizačního města ve 2. polovině 13. století.

Informace o městě a regionu, informace o ubytování a stravování ve městě a okolí, tipy na výlety, informace o kulturních, sportovních a společenských akcích, informace o turistických trasách a cyklostezkách, informace o autobusových a vlakových spojích.

Stávala na Mírovém náměstí pravděpodobně již od založení města. Po velkém požáru města byla v letech 1721 – 1723 na spáleništi staré radnice postavena nová barokní s podloubím otevřeným směrem ke kostelu.

Secesní stavbu si nechal v roce 1906 postavit Florián Hernych, majitel firmy Jan Hernych a syn, která vlastnila sousední textilní továrnu.

Dům čp. 376 řečený Pindulka, dnešní podobu stavbě vtiskla přestavba z roku 1880. Dnes funguje jako knihovna pro děti i dospělé. Na zahradě knihovny je altán, ve kterém jsou v létě různé výstavy.

Pozdně secesní budova s prvky individualistické moderny, která byla postavena v letech 1910 -1914 podle projektu architekta Jana Pacla pro obecnou a měšťanskou chlapeckou školu. Součástí školní budovy je sokolovna.

Památník odboje obětem I. A II. Světové války navrhl profesor Josef Mařatka. Znázorňuje legionáře-bubeníka z francouzské fronty, který bubnuje k útoku. Odhalení pomníku se konalo 31. května 1925.

Půjčovna kol ČD - k dispozici horská a treková kola, pánská i dámská, koloběžky, včetně přileb a dětských cyklosedaček. Kola je třeba objednat cca 2 dny před vypůjčením na tel: +420 725 752 148 nebo na email: pcepujkol@zap.cd.cz

Současná rozhledna pochází z roku 1996. K vyhlídkové plošině ve výšce 35 m vede 183 schodů, ze které můžete zhlédnout vrcholky Orlických hor, Krkonoš i Jeseníků. Rozhledna je od náměstí vzdálena cca 5 km (Křížovou cestou se 14 kapličkami kolem nově opraveného vodojemu - po zelené turistické značce, nebo Řehořovým dolem kolem Poustevníkovy studánky - po modré turistické značce).

Bylo postaveno ve funkcionalistickém stylu podlé návrhu významného českého architekta Kamila Roškota v letech 1935 – 1936.

Nedaleko Mírového náměstí nalezneme původní dům katolických spolků, který byl slavnostně otevřen v roce 1927 a v padesátých letech byl přebudován na loutkové divadlo. Později pak na Malou scénu. Bohužel při přestavbě ztratila stavba svůj původní architektonický ráz a v roce 2008 byla otevřena jako kulturně-společenské centrum.

Původní křížová cesta byla vybudována v letech 1753 – 1755 při staré cestě do Litomyšle z iniciativy tkalce Augustina Andrese. Nová křížová cesta byla postavena v letech 1852 – 1853 a tvoří ji 14 kapliček, které byly obnoveny roku 1994. Nynější restaurátorské práce (exteriéry i interiéry kapliček) probíhají v letech 2022 - 2024.

V budově Hernychovy vily sídlí Městské muzeum a centrum česko-polského příhraničí. Naleznete zde nejstarší figurky ousteckých betlémů z 18. a 19. století., stálé expozice a výstavy. Muzeum organizuje také různé aktivity určené široké veřejnosti.

V hlavním rekreačním bazénu, s plaveckými drahami o délce 25 m, můžete vyzkoušet tobogán, skluzavku Kamikadze, vodní chrliče, trubková masážní lehátka, trubkovou lavici a perličku, lanový most s lekníny, šplhací síť s basketbalovým košem, vodní stěnu a dva houpací zálivy.

Městský hřbitov vyrostl na severním okraji města v místě nazývaném „Na Hýbli". Začalo se na něm pohřbívat od 5. listopadu 1893 a téhož roku bylo v jeho sousedství otevřeno zahradnictví, které zůstalo v provozu do dnešních dnů. V roce 1911 nechala Božena Andresová zhotovit u kameníka Josefa Reila z Chocně velký centrální kříž, jenž se stal dominantou hřbitova. Na náhrobcích najdete práce Quido Kociana, Josefa Mařatky, Františka Jandy a místního kameníka J. Koukola.

Areál se nachází na klidném místě vhodném pro rodiny s dětmi v bezprostřední blízkosti cyklostezky vedoucí krásnou krajinou podél Tiché Orlice.

Dnešní podoba kostela pochází z let 1770 až 1776. Tato pozdně barokní stavba byla vybudovaná z iniciativy tehdejšího ústeckého děkana Jana Leopolda Mosbendera. Stojí v místě původního dřevěného kostela a zvonice. Stavitelem kostela byl Jakub Pánek, průčelí je dílem Alexia Cyriaka. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1776 pochází z dílny Jana Dallingera von Dallingen.

Park u kostela byl oceněn Uznáním poroty, kterou zaujal zejména pro zdařilou revitalizaci bývalého hřbitova na park a za úspěšnou spolupráci obou stavebníků, tedy Města Ústí nad Orlicí a Římskokatolickou farnost, děkanství Ústí nad Orlicí.

Barokní Mariánský morový sloup, postavený uprostřed náměstí jako dík za ukončení morové epidemie, byl vysvěcen v roce 1739.

Veřejné prostranství Kociánka vzniklo v centru města v roce 2010. Autorem parku je architekt Přemysl Kokeš. Najdete zde zelení osázené různě velké betonové skruže, fontánu nebo dětské hřiště.

Lesopark v městské části Dukla s Naučnou stezkou. Stezka je dlouhá 0,5 km a sestává se ze sedmi zastávek s interaktivními panely s přírodovědnou tématikou (např. o stromech, ptácích a savcích, které se vyskytují v lesoparku).

ZUŠ J. Kociana poskytuje základní umělecké vzdělávání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium na středních a vysokých školách uměleckého zaměření a na konzervatoři.

Nejstarší zachovalá budova ve městě vybudovaná v letech 1553 – 1555. Jednotě bratrské byl sbor zabrán vrchností – Lichtenštejny a odprodán jako obytná budova. Roku 1901 získala obnovená Jednota bratrská dům opět do svého vlastnictví. To symbolizuje reliéf beránka s praporem v kartuši nad vstupním portálem.

Restaurace nabízí reprezentativní prostory pro uspořádání rodinných oslav, firemních nebo společenských akcí. K dispozici je promítací plátno a flipchart. Součástí Restaurace je Pivní salonek a pivovarský dvůr.

Mezi dvanáct finalistů ankety Strom roku 2022 se probojovala i chlouba našeho města, javor babyka na Podměstí. Impozantní strom vyniká svou rozložitou korunou a kmenem s obvodem 520 centimetrů, na výšku měří kolem 20 metrů.

Na domě čp. 31 v ulici M.J.Kociana najdeme pamětní desku významného českého houslového virtuosa, hudebního skladatele a pedagoga, který se narodil a žil v Ústí nad Orlicí. Dnes se v Ústí nad Orlicí každoročně pořádá mezinárodní Kocianova houslová soutěž pro mládež a festival vážné hudby.

Až do konce 19. století v životě značné části obyvatel města hrálo význačnou roli domácí tkalcovství. V tzv. Podměstí stály typické dřevěné přízemní chalupy kryté vysokou sedlovou střechou. Dnes jsou státem chráněnou památkou.

Stará škola je jednopatrová budova v Kostelní ulici z roku 1793. Původně měla dvě učebny a byt pro kantora. Nad hlavním portálem je pískovcová rokajová kartuš s městským znakem a letopočtem. V budově byla v roce 1803 založena Cecilská hudební jednota, jeden z nejstarších pěveckých sborů ve střední Evropě. V roce 1850 byla stará škola stavebně připojena k radnici.

Sousoší významného ústeckého rodáka Mistra Quido Tomáše Kociána "MRTVÝ ÁBEL" je umístěno na svém novém místě v zahradě u Hernychovy vily. Bronzová plastika vážící více jak 500 kilogramů byla pondělí 15. září 2008 dovezena ze slévárny a za pomoci techniky umístěna na pískovcový podstavec. Ústí nad Orlicí tak získalo druhý originál díla svého vynikajícího rodáka, pořízeného za cenu odlití s laskavou zápůjčkou sádrového modelu města Hořice v Podkrkonoší. První originál byl odlit v roce 1903 za přítomnosti Mistra Quido Tomáše Kociána a finanční pomoci Mistra J. V. Myslbeka a umístěn je v Hořicích před sochařskou školou, kde autor učil.